Moja cesta - my way

"Nezoufej, neplač, však máš ještě svůj Svět. Svět, který barevný a voňavý jest.
Neznáš-li cestu k jeho slavobráně,
pak přivři víčka a Anděl nabídne ti rámě...."
Jakir



Moje básne

Na našom dvore


Za našich mladých liet
zázračný javil sa svet,
deň pripadal tak nekonečný,
my ako včielky neúnavní...

Budil nás kohút za rána
prenikavým ki-ri-ri-kyy,
vstávajte rýchlo spachtoši
vonku už sa rozvidní...

Pastier už pred domom
ostro bičom plieskal:
"hej gazdičko, gazda"
kravu na pašu púšťaj...

Vo dvore nás vítal
gagot husí bielych ,
krídlami mávali ,
napili sa vody.

Sliepky- jarabačky,
kot-ko-dák,
ak vajce chceš dnes dostať,
daj zrnko pod zobák.


Moriak namosúrený,
nespokojný s ničím,
od rána hudri-hudri-hudrí,
no buďme z neho múdri...


Prasiatko- kvíčko
prežalostne kvíka:
"gazdičko, gazda,
zabudli ste na mňa" ?

Koza s kozliatkami,
vyšli von z ohrádky,
napásť sa travičky,
povystierať labky.


Kačky rapotavé,
stále ududrané,
žiada sa im do rybníka
do vodičky studenej.

Bocianí pár pyšný,
vo vode sa brodí,
lovením žiab a rýb
hlad svoj veľký tíši.

Po brehu rybníka
kŕdeľ oviec sa pasie.
Spolu ich do kŕdľa
štekot psov zaženie.

Holubov pár sivý
na streche si hrká,
hŕ-ku,hŕ-ku, hŕ-ku,
nemáme nič v krku.

Sivý kocúr drieme
na našom priedomí,
po nočných potulkách,
mu dobré na výslní...

Dnešné dní tak letia,
sťa cválajúce kone,
len ja v nich vlečiem sa,
pomaly ako slimák,
pomaličky a biedne..
.
(c)shipka
2007
Žádné komentáře