Moja cesta - my way

"Nezoufej, neplač, však máš ještě svůj Svět. Svět, který barevný a voňavý jest.
Neznáš-li cestu k jeho slavobráně,
pak přivři víčka a Anděl nabídne ti rámě...."
Jakir



Moje básne

Ráno


V polospánku- polosne

ranné zvuky vnímam,

vtáčí štebot ,

škripot bŕzd,

električky cingot.

 

S chlpáčom verným

priateľom štvornohým,

k potulkám ranným,

z domu von vyrazím.

 

Ráno svieže víta nás,

šibal vetrík drzý,

vlasy moje rozčechrá ,

pohojdá konáre smutnej vŕby.

 

Vznešená rieka

tíško zurčí si,

pomaly preteká ,

neúnavne plynie

sťa život, sťa čas...

 

Kŕdeľ kačíc divých

v jej vlnách sa máča,

keď tu zrazu divoch psík

pridať sa k ním skúsil.

 

Veverička plachá opodiaľ

nás čaká,

k svojím hrám šibalským

odvážne nás láka.

 

Keď sa jej znepáči,

hop z konára na strom,

ak si ju chceš chytiť

vylez za ňou na strom.

 

Dôverne sa zvítam

so stromom košatým.

Opriem sa oň hlavu,

rukami objímem,

a tíško- tichučko

za všetko ďakujem.

 


 


Žádné komentáře